Obecně uznávaný proces řešení problémů (problem solving) má jasně danou posloupnost:
1. Identifikace problému – co přesně nefunguje?
2. Analýza příčin – proč problém vznikl? Jaké jsou jeho skutečné příčiny?
3. Návrh možných řešení – jaké varianty připadají v úvahu?
4. Vyhodnocení a výběr nejlepšího řešení – které opatření bude nejefektivnější?
5. Realizace – zavedení vybraného řešení do praxe.
6. Kontrola výsledků – ověření, zda opatření skutečně funguje.
A teď si položme jednoduchou otázku.
Ve které fázi se dnes nachází český fotbal?
Podle veřejných vyjádření vedení FAČR stále čekáme na analýzu vystoupení reprezentace na mistrovství světa. Pokud tomu tak je, měli bychom být teprve ve 2. fázi – analýze příčin.
Přesto už FAČR představuje nové projekty a investice v řádech milionů korun. To jsou ale kroky, které odpovídají až 4. a 5. fázi, tedy výběru řešení a jejich realizaci.
Nejde o to, že by podpora začínajících trenérů byla špatným nápadem. Naopak. Kvalitní trenéři jsou jedním ze základních pilířů úspěšného fotbalu.
Otázka ale zní jinak:
Na základě jakých dat a závěrů bylo rozhodnuto, že právě toto je správné systémové opatření, když dosud nebyla veřejnosti představena slíbená analýza příčin?
Ve všech úspěšných organizacích platí jednoduché pravidlo: nejdříve diagnóza, potom léčba. Nejprve data, potom rozhodnutí.
Právě proto by bylo vhodné nejprve zveřejnit výsledky analýzy, otevřít odbornou diskusi a teprve následně představovat systémová opatření. Jen tak bude zřejmé, že jednotlivé projekty nejsou reakcí na aktuální mediální tlak, ale součástí promyšlené a dlouhodobé strategie rozvoje českého fotbalu.