Informace, že se Tomáš Pešír jako jediný člen výkonného výboru FAČR zdržel hlasování o angažování Santiho Denii, vyvolala na sociálních sítích poměrně ostré reakce. Část z nich se bohužel rychle přesunula od věcné debaty k osobním útokům.
Přitom by možná stálo za to položit si mnohem podstatnější otázku:
Proč se člen výkonného výboru hlasování zdržel a jaké informace měl v době rozhodování k dispozici?
Právě to je totiž pro posouzení jeho postoje důležitější než následné komentáře na sociálních sítích.
Výkonný výbor není od toho, aby všechno odkýval
Členové výkonného výboru FAČR spolurozhodují o směřování asociace, jejích prioritách a také o hospodaření s jejími prostředky.
Tomáš Pešír je navíc místopředsedou FAČR za výkonnostní fotbal. Je tedy logické, že při rozhodnutích s významným finančním dopadem musí brát v úvahu také zájmy části fotbalového prostředí, kterou ve výkonném výboru zastupuje.
Pokud se rozhoduje o angažování zahraničního trenéra a s tím spojených nákladech, jsou podle nás naprosto legitimní otázky:
Kolik to bude stát? Z čeho se to zaplatí? Jsou na to prostředky v rozpočtu? A nemůže toto rozhodnutí v budoucnu ovlivnit peníze určené pro jiné části českého fotbalu?
To nejsou otázky proti trenérovi ani proti reprezentaci.
Jsou to otázky, které by měl před podobným rozhodnutím pokládat každý, kdo za hospodaření asociace nese svůj díl odpovědnosti.
Peníze se najdou. Ale z jakých zdrojů?
Právě financování celého angažmá je podle nás podstatnou součástí celé debaty.
Pokud při rozhodování zazní informace, že potřebné prostředky nejsou v danou chvíli v rozpočtu k dispozici, ale současně přijde ujištění, že budou zajištěny z jiných zdrojů, je přirozené chtít vědět, z jakých zdrojů konkrétně.
Na následné tiskové konferenci zaznělo, že angažování nového trenéra nemá mít negativní dopad na prostředky určené pro výkonnostní fotbal ani mládežnické reprezentace.
Pokud tomu tak skutečně bude, je to samozřejmě dobrá zpráva.
Jenže jedna věc je informace, kterou veřejnost dostane po rozhodnutí. Druhá je množství a kvalita informací, které měli členové výkonného výboru před samotným hlasováním.
A právě podle nich mají rozhodovat.
Zdržet se není hlasovat proti
V celé debatě trochu zaniká jeden důležitý fakt.
Tomáš Pešír nehlasoval proti angažování Santiho Denii. Hlasování se zdržel.
A mezi tím je rozdíl.
Zdržení se hlasování nemusí znamenat odmítnutí trenéra nebo celého projektu. Může znamenat také to, že člen orgánu nemá v danou chvíli dostatek informací nebo jistoty, aby mohl návrh podpořit.
Proto bychom z tohoto hlasování automaticky nedělali spor o to, zda je Santi Denia dobrý, nebo špatný trenér.
Mnohem zajímavější je otázka:
Co chybělo k tomu, aby mohl být návrh podpořen i tímto hlasem?
Pochybnosti zřejmě nebyly pouze u jednoho člena
Podle informací Čistého fotbalu neměl být před samotným hlasováním podobný postoj pouze u Tomáše Pešíra. Výhrady či pochybnosti mělo mít více členů výkonného výboru zastupujících výkonnostní fotbal. Jejich konečné hlasování však bylo jiné.
V této situaci je proto možná namístě ptát se také ostatních členů výkonného výboru zastupujících výkonnostní fotbal – Pavla Chána, Vladimíra Kristýna, Karla Kuly, Tomáše Provazníka, Pavla Nezvala, Tomáše Kubra či Dušana Svobody – na základě jakých podkladů, zejména směrem k zajištění financování nového reprezentačního trenéra, opírali svůj souhlas s jeho angažmá.
Nejde přitom o zpochybňování jejich hlasování. Každý člen výkonného výboru odpovídá za svůj hlas sám.
Jde o stejný princip, o kterém je celý tento text – členové výkonného výboru by měli mít před zásadním rozhodnutím dostatek konkrétních informací a veřejnost má legitimní zájem vědět, na základě čeho bylo takové rozhodnutí přijato.
Jestliže pochybnosti kolem financování nebo možného dopadu rozhodnutí na výkonnostní fotbal zaznívaly už před hlasováním, je právě vysvětlení těchto okolností podstatnější než debata o tom, kdo se nakonec zdržel a kdo hlasoval pro.
Konzistentní postoj není automaticky správný. Ale zaslouží si věcnou debatu
Pokud zástupce výkonnostního fotbalu dlouhodobě upozorňuje na potřebu chránit prostředky určené právě této části českého fotbalu a stejnou otázku otevře i při konkrétním hlasování, je jeho postoj v tomto směru přinejmenším konzistentní.
To samozřejmě neznamená, že musí mít pravdu.
Stejně tak to neznamená, že vedení FAČR udělalo angažováním Santiho Denii chybu.
Znamená to pouze, že otázka financování má logiku a zaslouží si konkrétní odpověď.
Pokud FAČR skutečně zajistí peníze z jiných zdrojů a nebude tím dotčen výkonnostní fotbal ani mládežnické reprezentace, pak je to v pořádku.
Ale chtít tuto jistotu před hlasováním je naprosto legitimní.
Nejde o to, jestli je Santi Denia dobrá volba
Celou věc bychom také neměli směšovat s hodnocením samotného trenéra.
Santi Denia může být pro českou reprezentaci výbornou volbou. Jeho práci nakonec stejně nejlépe prověří čas a výsledky.
Sportovní kvalita trenéra a způsob financování jeho angažmá jsou ale dvě rozdílné otázky.
Můžeme chtít kvalitního zahraničního trenéra a současně se ptát, zda máme jeho angažmá finančně zajištěné.
Jedno nevylučuje druhé.
Výkonnostní fotbal má právo hlídat svoje prostředky
Český fotbal není pouze reprezentační A-tým.
Jsou tu mládežnické reprezentace, soutěže, kluby, okresy, kraje a velká část členské základny FAČR, která tvoří výkonnostní fotbal.
Je proto naprosto legitimní, aby jeho zástupci ve výkonném výboru chtěli mít jistotu, že nové finančně náročné projekty nebudou realizovány na úkor prostředků určených právě této části fotbalu.
Pokud vedení FAČR deklaruje, že se tak nestane a peníze budou zajištěny z jiných zdrojů, výborně.
Pak by ale neměl být problém jasně vysvětlit, jak bude financování zajištěno.
Ptát se není problém
Možná právě tady je celá debata důležitější než samotné jedno hlasování.
Výkonný výbor nepotřebuje lidi, kteří budou mít na všechno stejný názor. Rozdílné postoje, otázky nebo pochybnosti nejsou známkou nefunkčnosti. Mohou být naopak známkou toho, že členové orgánu svoji odpovědnost berou vážně.
Čistý fotbal dlouhodobě volá po větší transparentnosti českého fotbalu. A transparentnost není jen zveřejnění hotového rozhodnutí.
Je to také schopnost vysvětlit, proč bylo rozhodnutí přijato, kolik bude stát, z čeho bude financováno a jaké může mít dopady na ostatní části českého fotbalu.
Proto bychom celou debatu nevedli pouze o tom, proč se jeden člen výkonného výboru zdržel.
Stejně legitimní je ptát se, jaké informace měli před hlasováním ti, kteří zvedli ruku pro.
A právě na tom by měla stát věcná diskuse.
Český fotbal nepotřebuje výkonný výbor, který všechno jednomyslně odhlasuje. Potřebuje výkonný výbor, jehož členové se nebojí ptát – a vedení, které jim umí konkrétně odpovědět.