Z asistenta hlavním trenérem: Je jmenování Jaroslava Köstla do čela reprezentace krokem vpřed, nebo riskem?
Český fotbal zažívá překvapení. Jaroslav Köstl, dlouholetý asistent Jindřicha Trpišovského ze Slavie Praha, má usednout na lavičku české reprezentace jako hlavní trenér. Muž, který nikdy sám nevedl tým v první lize, má nyní řídit národní mužstvo. Nabízí se otázka: není to příliš velký skok z asistenta rovnou do nejvyšší funkce?
Z pozadí do první linie
Jaroslav Köstl je znám jako klíčová součást úspěšného trenérského dua Trpišovský–Köstl, které během posledních let přetvořilo Slavii v dominantní sílu českého fotbalu a respektovaný tým i na evropské scéně. Köstl byl vždy vnímán jako tichý analytik, mistr detailu a muž, který pečlivě připravuje taktiku i standardní situace.
Dosud však působil pouze v roli asistenta. A to je klíčové – z pozice, kde člověk podporuje hlavního trenéra, se nyní má stát tím, kdo ponese plnou odpovědnost. To znamená nejen taktické vedení, ale i komunikaci s médii, hráči a tlakem veřejnosti.
Kontinuita, nebo hazard?
Zastánci jmenování Köstla argumentují kontinuitou. Český fotbal by podle nich měl dát šanci mladým, moderním trenérům, kteří rozumějí datové analytice, moderním trendům a mají za sebou úspěšnou praxi z klubové úrovně. Köstl navíc dobře zná české hráče, mnohé trénoval nebo proti nim stál.
Kritici však upozorňují, že přechod z asistenta na hlavního kouče reprezentace je extrémně náročný. „To není klub, kde máte hráče denně. Reprezentace je o autoritě, komunikaci a schopnosti rychle reagovat pod tlakem. A to se člověk naučí jen praxí,“ říká bývalý reprezentant, který si přál zůstat v anonymitě.
Náročný start: baráž jistá, ale tlak zůstává
Situaci navíc komplikuje i samotné načasování. Český tým má před sebou poslední zápas kvalifikace, ve kterém by měl potvrdit druhé místo. Postup do baráže má reprezentace prakticky jistý – i kdyby Češi v závěrečném utkání zaváhali, Chorvatsko by muselo překvapivě prohrát s Faerskými ostrovy, což je scénář, kterému nevěří snad nikdo.
Na první pohled by to tedy mělo být klidné období. Jenže i jistá baráž přináší obrovský tlak – nový kouč bude muset během krátké doby připravit mužstvo na rozhodující dvojzápas, kde půjde o všechno. A právě tady se ukáže, zda má Jaroslav Köstl dost zkušeností a autority, aby zvládl úvodní misi své trenérské kariéry v národním týmu.
Zahraniční jméno? Těžko v takové situaci
V zákulisí se zároveň spekuluje o možnosti příchodu zahraničního trenéra. Takový kouč by ale pravděpodobně požadoval jasnější podmínky – jistotu postupu na mistrovství světa nebo delší čas na přípravu týmu. Převzít reprezentaci těsně před baráží, kdy stačí jedna chyba a sen o šampionátu se rozplyne, by si jen málokdo troufl. Právě proto se zdá, že volba Köstla je i praktická – český trenér, který zná prostředí, hráče i poměry, je v tuto chvíli nejjednodušším a nejdostupnějším řešením.
Zahraniční trenér = vysoké náklady a rizika
Další rovina diskuse je finanční. Zahraniční trenér může být výrazně dražší — nejen co se týče ročního platu, ale hlavně v případě dlouhodobé smlouvy. Pokud by svaz skutečně uvažoval o „dlouhodobém projektu do roku 2030“, musí počítat s tím, že smlouvy se často koncipují podle cyklů (postup na ME, postup na MS) a že při předčasném ukončení běhu takového kontraktu nastupuje vysoká výpovědní nebo odstupná částka.
To vytváří dvojí problém: jednak je těžké přesvědčit kvalitní zahraniční kouče nastoupit bez pevné garance výsledků, jednak by případné selhání mohlo svaz finančně tvrdě zasáhnout. Utrácet za dlouhodobý kontrakt, který by bylo nutné ukončit s vysokou peněžitou náhradou, je v současné situaci risk — a to je jeden z důvodů, proč by volba domácího trenéra mohla být přijatelnější.
Plán A byl vyhazov, plán B chybí
Rozhodnutí vedení FAČR a sportovního manažera reprezentace Pavla Nedvěda ukončit spolupráci s trenérem Ivanem Haškem bylo takzvaným plánem A – razantním krokem, který měl přinést změnu a nový impuls. Jenže po odchodu Haška i jeho asistenta Veselého se ukázalo, že žádný plán B neexistuje.
A tak zůstal v realizačním týmu Jaroslav Köstl, který byl dosud druhým asistentem. Nyní má být hlavní tváří reprezentace, přestože tuto roli nikdy neplnil. Samozřejmě mu všichni přejí úspěch – ale upřímně, není to nejideálnější řešení. Nejlogičtější by bylo, kdyby svaz nechal Ivana Haška dokončit práci, kterou začal, a umožnil mu naplnit cíl, kvůli kterému u týmu byl – postup na mistrovství světa.
To, že mu tu možnost vzali bez připravené alternativy, působí spíš jako ukvapené rozhodnutí než promyšlená strategie.
Jmenování Jaroslava Köstla je odvážný krok. Může přinést nový směr a svěží přístup, ale zároveň ukazuje, že český svaz jedná pod tlakem a bez jasné koncepce.
Otázka ale zní: zná vůbec svaz všechny odpovědi na otázky, které se objevují s hledáním kouče pro národní tým?
Pokud ne, pak je největším rizikem české reprezentace nikoli nový trenér, ale ti, kteří o něm rozhodují.
foto:fačr