Sport je v České republice jednou z nejrozšířenějších aktivit dětí a mládeže. Tisíce klubů, trenérů a dobrovolníků každý den pracují na tom, aby děti mohly trénovat, hrát zápasy a učit se hodnotám, které sport přináší.
Přesto se nabízí jednoduchá otázka:
dává česká společnost sportu takovou podporu, jakou by si zasloužil?
Ze státního rozpočtu jde na sport přibližně 8 až 9 miliard korun ročně. Veřejné výdaje na kulturu přitom přesahují 50 miliard korun, pokud započteme stát, kraje i obce.
Nejde o to tyto oblasti stavět proti sobě. Kultura je pro společnost stejně důležitá jako sport. Přesto je dobré se zamyslet nad tím, zda sport – zejména ten mládežnický – nedostává méně podpory, než odpovídá jeho významu.
Fakta o sportu v České republice
Sport ze státního rozpočtu: přibližně 8–9 miliard Kč ročně
Veřejné výdaje na kulturu: více než 50 miliard Kč ročně (stát, kraje a obce)
Sportovní sázky v České republice: každoročně se prosází desítky miliard korun
Sport mládeže: velká část nákladů je financována rodiči, kluby a dobrovolníky
Sport totiž není jen volnočasová aktivita.
Je to prostředí, kde se děti učí disciplíně, respektu, spolupráci i odpovědnosti. Učí se zvládat vítězství i porážky. A především získávají vztah k pohybu, který má zásadní vliv na jejich zdraví po celý život.
Existuje ale ještě jeden zajímavý pohled.
Sport generuje obrovský ekonomický prostor – ať už jde o televizní práva, reklamu nebo především sázkový průmysl. Sportovní sázky jsou v České republice miliardovým byznysem a každý rok přes ně projdou desítky miliard korun.
Velká část tohoto trhu stojí právě na sportu. Na zápasech, soutěžích, ligách a turnajích.
Přesto se zpět do samotného sportovního prostředí vrací jen malá část těchto peněz.
A přitom právě sportovní kluby jsou místem, kde se odehrává ta nejdůležitější práce – práce s dětmi.
Každý trenér mládeže ví, kolik energie, času a dobrovolné práce stojí za tím, aby mohly děti pravidelně sportovat. V mnoha klubech stojí celý systém na nadšencích – rodičích, trenérech a funkcionářích, kteří věnují sportu stovky hodin svého času.
Možná je tedy na místě otevřít širší debatu.
Pokud sport generuje obrovské ekonomické hodnoty, neměla by se větší část těchto prostředků vracet zpět do sportu?
Ne kvůli profesionálním klubům.
Ale kvůli dětem.
Protože právě tam začíná budoucnost každého sportu – na hřištích, v tělocvičnách a na trénincích mládeže.
Sport totiž není jen výdaj v rozpočtu. Je to investice do zdraví, charakteru a budoucnosti celé společnosti.
Budoucnost českého sportu nezačíná na velkých stadionech. Začíná na malých hřištích.