Setkali jste se s korupčním jednáním?
Aktuality | 20.10.2026

Slovenský fotbal v krizi. Stát zastavil financování svazu a 23 delegátů opustilo valnou hromadu

SLOVENSKO.png
Slovenský fotbal prochází vážnou krizí, která se netýká pouze sportovních výsledků, ale především hospodaření, transparentnosti a důvěry ve vedení Slovenského fotbalového svazu (SFZ). Situace vyvrcholila 16. října 2026 na řádné konferenci v Senci, kterou po protestním odchodu 23 delegátů nebylo možné dokončit.
Na konferenci bylo přítomno 85 delegátů s hlasovacím právem. Část z nich požadovala zařazení zásadních bodů týkajících se hospodaření svazu, nezávislého hloubkového finančního a právního auditu a také pozastavení výkonu funkce prezidenta SFZ Jána Kováčika a hlavního kontrolora Pavla Adamčiaka.
Většina delegátů však rozhodla o vyškrtnutí devíti navrhovaných bodů z programu. Pro jejich vyřazení hlasovalo 59 delegátů, proti bylo 24.
Následovala reakce skupiny delegátů spojených s iniciativou Futbalové fórum. Celkem 23 z nich opustilo jednací sál. Konference následně ztratila usnášeníschopnost a musela být předčasně ukončena.
 
Slovenský stát zastavil financování fotbalového svazu
 
Celý spor má přitom mnohem vážnější pozadí. Slovenské ministerstvo cestovního ruchu a sportu pod vedením Rudolfa Huliaka již v lednu 2026 dočasně pozastavilo možnost SFZ přijímat veřejné prostředky. Důvodem bylo upozornění hlavního kontrolora sportu na podezření ze závažných nedostatků.
V červenci ministerstvo znovu přistoupilo k pozastavení financování v souvislosti s prověřováním postupů kolem dodávky mobilních telefonů.
Ministerstvo následně upozornilo také na zadlužení Slovenského fotbalového svazu a jeho dceřiné společnosti SFZ Marketing, které podle jeho vyjádření dosahovalo přibližně 23,5 milionu eur, tedy zhruba 575 milionů českých korun.
Podle zářijového vyjádření ministra mohly pozastavené finanční prostředky do konce roku dosáhnout přibližně 10 milionů eur.
Ještě 15. října, pouhý den před konferencí, vyzval Slovenský fotbalový svaz ministerstvo k obnovení financování a uvolnění zadržované splátky ve výši 4 072 738 eur.
SFZ postup ministerstva dlouhodobě zpochybňuje a tvrdí, že poskytl požadovanou součinnost. Samotné pozastavení financování proto nelze zaměňovat za pravomocné prokázání nezákonného hospodaření.
 
Peníze přímo klubům místo přes svaz?
 
Zajímavý je také návrh slovenského ministerstva změnit způsob financování fotbalu.
Ministr Rudolf Huliak v září oznámil záměr upravit legislativu tak, aby v případě pozastaveného financování národního svazu mohly veřejné prostředky směřovat přímo ke klubům, trenérům, rozhodčím a mládeži.
Smyslem navrhované změny je zabránit tomu, aby případné problémy vedení svazu dopadaly na běžné fungování fotbalového hnutí.
Jde o významnou otázku také pro české prostředí. Pokud stát poskytuje fotbalu veřejné prostředky, měl by mít zároveň účinné mechanismy kontroly jejich využívání. Přímé financování klubů však vyžaduje jasná pravidla, administrativní zajištění a odpovědnost za nakládání s penězi.
 
Delegáti požadují nezávislý audit
 
Jedním z hlavních požadavků protestujících delegátů bylo provedení nezávislého hloubkového finančního a právního auditu SFZ a jeho dceřiných společností.
Mezi představitele nespokojených delegátů patří Ondrej Brendza a Róbert Rybníček z AS Trenčín. Podle jejich vyjádření většina odmítla otevřít diskusi o závažných problémech slovenského fotbalu.
Vedení SFZ naopak zdůrazňuje potřebu pokračovat v jednání a řešit sporné otázky prostřednictvím příslušných orgánů. Kritika zazněla také vůči samotnému odchodu delegátů, který znemožnil pokračování konference.
Požadavek na nezávislý audit přitom nemusí znamenat obvinění konkrétních osob. Je to nástroj, který může pomoci odstranit pochybnosti a obnovit důvěru v hospodaření organizace.
 
Může se něco podobného stát také v českém fotbale?
 
Události na Slovensku by měly být důvodem k širší diskusi také uvnitř Fotbalové asociace České republiky.
FAČR hospodaří s významnými finančními prostředky z veřejných zdrojů, od mezinárodních fotbalových organizací i z vlastní činnosti. Otázkou proto zůstává, zda jsou současné kontrolní mechanismy dostatečně nezávislé a zda mají členské kluby potřebný přístup k informacím.
Čistý fotbal dlouhodobě upozorňuje na význam transparentnosti a odpovědnosti při správě fotbalových financí.
Za diskusi by stál také model skutečně nezávislého kontrolního orgánu, který by nebyl personálně ani ekonomicky závislý na aktuálním vedení FAČR a jehož činnost by byla nastavena transparentně za účasti členské základny.
Takový orgán by mohl vedle hospodaření prověřovat také dodržování etických pravidel, střety zájmů a další oblasti fungování fotbalové asociace.
Slovenský případ ukazuje, jak zásadní význam mají důvěryhodné kontrolní mechanismy. Současně připomíná, že i spory o jejich podobu musí být řešeny v souladu se stanovami a pravidly fotbalových organizací.
Pokračování slovenské konference je naplánováno na 6. listopadu 2026 v Bratislavě.
Čistý fotbal bude další vývoj sledovat. Transparentní hospodaření a nezávislá kontrola by totiž měly být samozřejmostí každého fotbalového svazu, nikoliv až reakcí na finanční problémy a protesty jeho členů.