Česká reprezentace zvládla svůj poslední kvalifikační zápas a splnila, co se od ní očekávalo. Jenže atmosféru kolem národního týmu to příliš neuklidnilo. Je zřejmé, že problémy nejsou jen o hře samotné, ale především o tom, jak je fotbal v Česku vedený a komunikovaný.
Vyhráli jsme.
Ale pocit, který z aktuálního dění zůstává, rozhodně není vítězný.
Děkovačka, která se nekonala. A omluva, která přišla pozdě
Po zápase většina hráčů nešla poděkovat fanouškům. Právě po utkání, které mělo být ideální příležitostí ke sblížení, přišlo gesto, které atmosféru ještě více ochladilo.
Až následně Pavel Nedvěd v rozhovoru přiznal, že hráči měli jít poděkovat, a za situaci se omluvil.Bylo to na místě, ale přišlo to až v momentě, kdy bylo jasné, že kritice se nevyhnou.
Děkovačka je základní forma respektu — a tentokrát prostě chyběla.
Odvolání trenéra bez promyšleného zajištění
Kolem reprezentace se dál točí i otázky spojené s odvoláním trenéra Haška.
Až po jeho vyhození vychází najevo, že neexistoval připravený finanční ani organizační plán na to, jak bude národní tým dál veden.
O zahraničním trenérovi se mluvilo hlasitě — ale ukazuje se, že ekonomická realita tomu vůbec neodpovídá.
Tohle není profesionální řízení.
To je improvizace, která má přímý dopad na stabilitu týmu.
Nedvěd: silná slova, ale slabý obsah. A hlavně další zbytečné téma navíc
Pavel Nedvěd v rozhovoru uvedl, že se „musí postavit čelem“ k volbě nového trenéra.
Zní to odpovědně, ale za výrokem nebyl žádný konkrétní plán, žádné parametry, žádná vize.
A aby toho nebylo málo, dodal také, že se „pojede ve čtvrtek na los ve silném složení“.
To je přesně typ sdělení, který ukazuje, jak je vedení mimo realitu.
Fanoušci opravdu neřeší, kdo pojede na los.
Nikoho nezajímá, kolik členů delegace bude sedět v sále.
Zajímá je, kdo povede reprezentaci, jaké jsou podmínky, proč výběr neprobíhá podle plánu a proč se vše řeší až pod tlakem.
Tahle věta působí přesně tak, jak nechcete:
jako kdyby vedení nerozumělo tomu, co je skutečně podstatné.
Kdo inicioval odvolání trenéra? Odpověď stále chybí
Tohle není detail.
Někdo z vedení udělal zásadní krok, který ovlivnil celý tým — a dodnes není jasné, kdo to byl, jaké měl argumenty a zda zajistil adekvátní návaznost kroků.
Bylo by dobré, aby zaznělo, který člen Výkonného výboru jako první inicioval vyhození trenéra Haška.
Jde o základní otázku transparentnosti. Bez ní zůstane kolem reprezentace zbytečná mlha.
Tituly místo výsledků. A trapné předstírání funkcí
Dalším signálem neprofesionality je fakt, že si někteří představitelé svazu — především předseda Trunda — nechávají říkat „prezident“, přestože český fotbal žádného prezidenta nemá.
FAČR má předsedu.
Tečka.
Umělé navyšování titulů místo navyšování kompetencí působí směšně.
A veřejnost to velmi dobře vidí.
Výhra nic nezametá. Problémy jsou hlubší
Ano, reprezentace vyhrála. Ale výsledky samy o sobě nezmění: chaos v plánování, citlivost ve vztahu k fanouškům,nejasnou komunikaci,nejednotu ve vedení,nedostatek odpovědnosti a zjevný rozpor mezi slovy a realitou. Tohle žádný jeden zápas nesmaže.
Jak se s tím FAČR popere, ukáže až čas
To, jakým způsobem se svaz s aktuální situací vypořádá, ukáže o jeho kvalitě víc než jakékoliv veřejné prohlášení.
Jisté ale je jedno:
Důvěra fanoušků, veřejnosti i hráčů se nevrátí automaticky.
A právě to, co bude FAČR dělat v následujících týdnech, ukáže, zda český fotbal míří k profesionalitě — nebo k dalšímu období chaosu.