V posledních týdnech se mezi fanoušky českého fotbalu i uvnitř voličské základny předsedy FAČR Davida Trundy stále častěji vede diskuze o tom, kam český fotbal pod současným vedením směřuje. Nejde o ojedinělé názory jednotlivců, ale o širší debatu, ve které se opakují podobné obavy týkající se sportovního, organizačního i ekonomického směřování asociace.
Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve strukturách českého fotbalu, účastní se valných hromad a podílejí se na chodu soutěží v regionech, upozorňují, že podle jejich vnímání dochází k postupné ztrátě jasného směru, koncepce a odpovědnosti.
Reprezentace bez jasného plánu
Situace kolem trenéra národního týmu je v těchto debatách často zmiňována jako viditelný příklad hlubšího problému. Veřejně zaznívají informace o několika variantách řešení, poté jedna z nich odpadne – aniž by byla jasně komunikována varianta další. Místo konkrétního rozhodnutí přichází opakovaně pouze sdělení, že „se to bude řešit“.
Podle části fotbalové veřejnosti však národní tým není prostor pro improvizaci. Reprezentace by měla mít jasný plán, kontinuitu a srozumitelnou komunikaci. Současný stav v mnohých vyvolává pocit provizoria a nejistoty.
Sportovní rozhodování bez sportovní koncepce
Vedení FAČR opakovaně deklaruje snahu činit sportovní rozhodnutí. Otázky však vyvolává skutečnost, že asociace dlouhodobě funguje bez technického ředitele – tedy pozice, která by měla garantovat sportovní směr, návaznost práce s mládeží a dlouhodobou strategii.
Podle názorů, které v debatách zaznívají, se tak řada rozhodnutí děje spíše operativně než systémově. Chybí jasné provázání mezi reprezentacemi, mládeží, trenéry a regiony, což je stav, který je z dlouhodobého hlediska považován za neudržitelný.
Rostoucí náklady a obavy o hospodaření
Pozornost části fotbalové veřejnosti se soustředí také na vývoj v dceřiné společnosti STES. Podle informací a interních odhadů, které mezi lidmi v českém fotbale kolují, dochází k nárůstu počtu zaměstnanců, vzniku nových oddělení a výraznému růstu personálních i provozních nákladů, a to v řádech vyšších statisíců až jednotek milionů korun měsíčně.
Tyto informace vyvolávají obavy z možné finanční neefektivity a ztráty přehledu nad výdaji. O to citlivější je tato debata v kontextu nedávné minulosti, kdy si český fotbal prošel složitým obdobím a v roce 2021 musel řešit vážné ekonomické problémy.
Pozlátko místo podstaty
V diskuzích se opakovaně objevuje také kritika rostoucího důrazu na PR aktivity. Vznikají videa, kampaně, vizuály a další obsah, který může navenek působit atraktivně, ale podle části veřejnosti jde spíše o pozlátko než o řešení skutečných systémových problémů.
Zaznívá otázka, zda prostředky vynakládané na prezentaci nemohou chybět tam, kde by měly být prioritou – tedy v mládeži, infrastruktuře, vzdělávání trenérů a podpoře regionálního fotbalu.
Osobní profil versus svazová komunikace
Diskuze se nevede o tom, že by se předseda FAČR David Trunda prezentoval na oficiálních svazových či reprezentačních kanálech. To je obecně vnímáno jako přirozená součást jeho funkce.
Otázky však vyvolává skutečnost, že stejný obsah, stejné fotografie, videa a sdělení, která patří na oficiální komunikační platformy FAČR, jsou zároveň publikovány i na jeho osobním profilu na sociálních sítích. Podle části fotbalové veřejnosti tím dochází ke stírání hranice mezi institucionální komunikací svazu a osobní prezentací jednotlivce.
Zaznívá názor, že oficiální činnost FAČR by měla být komunikována výhradně prostřednictvím svazových kanálů, které působí nestranně, profesionálně a institucionálně.
Cesta musí vést zdola
Napříč těmito hlasy panuje shoda alespoň v jednom bodě: český fotbal by se měl systematicky rozvíjet zdola. Od mládeže, regionů, trenérů a infrastruktury. Pokud budou finanční i personální kapacity dlouhodobě směřovat především do provozu, prezentace a řízení shora, hrozí podle mnohých opakování známého scénáře.
Ztráta směru a odpovědnosti totiž v minulosti vedla ke škrtům, rušení projektů a několikaletému zpamatovávání se. Právě této situaci by se chtěli ti, kteří dnes na problémy upozorňují, vyhnout.
Nejde o osobní útoky ani obvinění. Jde o otevření diskuze a snahu pojmenovat obavy včas. O výzvu k systémovému řízení, jasné koncepci a odpovědnosti. Protože pokud se směr nezmění nyní, může být pozdě.