Unie českých fotbalových rozhodčích (UČFR) vyráží na jednání s vedením FAČR s mimořádně ostrým materiálem. Mluví o „hluboké systémové, personální a ekonomické krizi“, „šikanózním systému“, požaduje okamžité zásahy a stanovuje asociaci konkrétní termíny, do kdy mají být jednotlivé problémy vyřešeny.
Řada témat přitom nepochybně stojí za diskusi. Odměny rozhodčích, cestovní náhrady, jejich vzdělávání nebo ochrana mladých sudích jsou legitimní otázky.
Jenže dokument, který se označuje za analytický, obsahuje také velmi závažná tvrzení, pro která nepředkládá odpovídající data. Například údaj o 10 až 15 procentech „fiktivních“ rozhodčích na okresních listinách je prezentován pouze jako odhad. Tvrzení o postavení českých rozhodčích na chvostu Evropy není doplněno konkrétní mezinárodní analýzou. A velmi závažná slova týkající se plnění UEFA Referee Convention či prostředků UEFA Hattrick by si zasloužila přesná čísla a dokumentaci.
Pokud chce někdo takto důrazně kontrolovat FAČR a mluvit o integritě českého rozhodcovství, je zároveň fér položit otázku:
Kdo vlastně Unii českých fotbalových rozhodčích vede?
Podle veřejného rejstříku tvoří statutární výbor UČFR Petr Blažej, Josef Váňa a Josef Krejsa. Samotný spolek přitom vznikl teprve 30. ledna 2026.
Petr Blažej a otázky z minulosti
Petr Blažej není v českém rozhodcovství neznámou postavou. Dlouhá léta působil jako ligový asistent a dnes zastává významné funkce ve středočeském fotbale.
Deník Sport letos Blažeje popsal jako někdejšího asistenta, který podle tohoto média patřil mezi „stálice Berbrova systému“. Připomněl rovněž známou událost z roku 2012, kdy Blažej přiznal pochybení spojené s požitím alkoholu před utkáním.
Podstatnější je ale jiná skutečnost.
V únoru 2022 s Petrem Blažejem zahájila Etická komise FAČR disciplinární řízení pod číslem EK 5/22. V březnu následovalo jeho předvolání a 10. října 2022 vydala Etická komise ve věci konečné rozhodnutí. Samotnou existenci řízení tedy není potřeba interpretovat – potvrzuje ji přímo úřední deska FAČR. (Fotbal)
Je samozřejmě nutné dodat, že samotné zahájení disciplinárního řízení automaticky neznamená prokázání viny. Právě proto by nebylo korektní Blažejovi přisuzovat něco, co konečné rozhodnutí Etické komise neprokázalo.
Je však legitimní tuto minulost připomenout ve chvíli, kdy organizace, v jejímž statutárním vedení Blažej sedí, sama tak důrazně hovoří o integritě, kultivaci prostředí a odpovědnosti ostatních.
Josef Váňa
Také Josef Váňa má za sebou dlouhou rozhodcovskou minulost.
V roce 2012 dostal po ligovém utkání Olomouc–Bohemians 1905 od tehdejší Komise rozhodčích stopku na čtyři utkání. Komise mu vytkla dvě zásadní chyby – uznanou branku, které měl předcházet faul na brankáře, a nenařízený pokutový kop pro Bohemians.
Pozornost vzbudil také duel ČFL Živanice–Písek v roce 2018, při němž Váňa fyzicky vstoupil do konfliktu hráčů a jednoho z nich při oddělování poslal na zem. Váňa následně odmítal, že by hráče inzultoval, a veřejně se proti způsobu medializace celé události ohradil.
Ani jedna z těchto událostí samozřejmě sama o sobě neznamená, že Josef Váňa nemůže dnes zastupovat zájmy rozhodčích. Je ale součástí jeho veřejně dohledatelné rozhodcovské minulosti.
Požadavky ano. Ale kde jsou data?
UČFR má samozřejmě právo zastupovat své členy a požadovat po FAČR lepší podmínky. Stejně tak je správné otevřít diskusi o odměnách, cestovném nebo práci s mladými rozhodčími.
Jestliže však Unie přichází s dokumentem označovaným za analytický a používá formulace o „šikanózním systému“, „fiktivních rozhodčích“, neplnění mezinárodních závazků nebo hrozícím kolapsu soutěží, měla by svá tvrzení také doložit.
Kolik je skutečně aktivních rozhodčích?
Jak se jejich počet vyvíjel za posledních deset let?
Ze kterých okresů pochází odhad 10 až 15 procent fiktivních jmen?
Kolik rozhodčích skutečně absolvuje tři až pět utkání za víkend?
Jak přesně vychází srovnání odměn se Slovenskem, Polskem, Německem a Rakouskem?
A která konkrétní ustanovení UEFA Referee Convention podle Unie FAČR neplní?
Bez odpovědí na tyto otázky jde spíše o poziční a nátlakový materiál zájmové organizace než o nezávislou analýzu stavu českého rozhodcovství.
A jestli chce UČFR požadovat transparentnost, odpovědnost a vysoké etické standardy po FAČR, měla by být připravena na to, že úplně stejným metrem bude fotbalová veřejnost posuzovat také ji a lidi, kteří ji vedou.