Českou fotbalovou reprezentaci čeká baráž o Mistrovství světa 2026 a spolu s ní přichází nejen očekávání, ale i tradiční vlna debat. Soupeřem v semifinále je Irsko, domácí utkání se odehraje ve Fortuna Areně. Pokud národní tým uspěje, čeká ho finále baráže proti vítězi dvojice Dánsko – Severní Makedonie, tentokrát na Letné. Dvě domácí utkání, jasná výhoda? Na první pohled ano. Při bližším pohledu už tak jednoznačné hodnocení být nemusí.
Fanoušky zaujala cenová politika vstupenek, která nese nádech nostalgie. Symbolické gesto připomínající starší éru českého fotbalu působí sympaticky a snaží se vytvořit pozitivní atmosféru kolem reprezentace. Podobný motiv se objevuje i v debatách o výběru stadionu pro případné finále baráže. Často zaznívá, že Letná může odkazovat na vzpomínky spojené s úspěšnou baráží o Mistrovství světa 2006, kdy český tým zvládl klíčový dvojzápas s Norskem a zajistil si účast na světovém šampionátu v Německu.
Jenže právě tady se nabízí otázka, nakolik má historická symbolika v moderním fotbale skutečný význam. Baráž proti Norsku v roce 2005 byla nezapomenutelná, ale dnešní realita je jiná. Fotbal se změnil, hráči se změnili, tempo i nároky na přípravu jsou jinde. Nostalgie dokáže vyvolat emoce, připomenout silné momenty, ale na hřišti rozhodují především aktuální výkony, forma a psychická odolnost.
Vedle historických paralel se tak znovu otevírá organizační rovina celé situace. Pokud Češi zvládnou semifinále s Irskem, čeká je během několika dnů přesun z Edenu na Letnou. Dvě domácí utkání, ale dvě různá prostředí. Pro fanoušky možná atraktivní, pro hráče zásah do zaběhnutého režimu. Jiná kabina, jiné zázemí, jiný trávník. V zápasech, kde se bojuje o účast na mistrovství světa, mohou i zdánlivé detaily nabývat větší váhy.
Objevuje se i úvaha, kterou lze brát s nadsázkou, ale která v sobě přesto nese zajímavý podtext. Kolik sparťanských hráčů bude figurovat v základní sestavě reprezentace? Pokud jich nebude mnoho, může finálový duel na Letné působit lehce paradoxně. Reprezentace je samozřejmě doma na každém stadionu v republice, ale otázka komfortu, návyků a pocitu „domácího prostředí“ není v dnešním fotbale zanedbatelná.
Debata přitom nestojí na porovnávání stadionů. Eden i Letná splňují špičkové parametry. Jde spíše o princip stability. V situaci, kdy tým bojuje o světový šampionát, by se nabízelo minimalizovat rušivé elementy a zachovat maximální kontinuitu přípravy.
Otazníky visí i nad samotným rozhodovacím procesem. Kdo konkrétně rozhodl o tom, že se případné finále odehraje právě na Letné? Z oficiálních komuniké výkonného výboru Fotbalové asociace České republiky se veřejnost konkrétní odpovědi nedozvěděla. Spekulace o symbolice MS 2006 tak zůstávají spíše v rovině dojmů.
Baráž o mistrovství světa je dnes jiný svět než před dvaceti lety. Rozhodují data, detaily přípravy, regenerace i mentální nastavení. Nostalgie může dodat příběh, atmosféru i emoci, ale na výsledku se podepíše především kvalita na trávníku.
Jedno zůstává jisté. Ať už se bude hrát v Edenu nebo na Letné, o osudu reprezentace rozhodnou hráči. Organizace může pomoci, ale postup na světový šampionát se vybojuje výkonem, koncentrací a odvahou.
Foto: Fačr