Porážka 2:1 s Faerskými ostrovy nemusí být jen nepříjemným výsledkem, pro některé může být dalším z varovných signálů, že český fotbal dlouhodobě přešlapuje na místě. Někdo to může brát jako selhání jednoho utkání, jiný jako ukázku hlubšího problému. Jisté však je, že debata o změně trenéra se znovu rozhořívá, a vyvstává otázka: stačí to?
Ano, může přijít nový kouč. Možná známé jméno, možná osobnost. Ale když zatím nepomohl ani efekt Pavla Nedvěda, který je s týmem maximálně přítomen, a když se zapojili další bývalí reprezentanti jako Zdeněk Grygera či manažer týmu Tomáš Hübschman, je namístě se ptát, zda problém skutečně leží jen na lavičce. Tito muži přinášejí autoritu i zkušenosti, ale ani legenda sama o sobě nepředá hráčům automaticky techniku, odvahu nebo fotbalové myšlení.
Někdo může věřit, že by tým zachránila hvězda typu Cristiana Ronalda. Ale realita je jiná, i s ním by nezmizely nedostatky v individuální kvalitě, první dotekové práci nebo přesnosti přihrávek. To nejsou věci, které se dají „dodat“ jmény. To jsou schopnosti vytvářené roky, procesem, nikoliv okamžitým impulzem.
Máme zázemí. Chybí nám širší strategie.
Nelze tvrdit, že český fotbal trpí nedostatkem infrastruktury. Stadiony stojí, akademie fungují, zázemí je ve srovnání s minulostí výrazně lepší. Problém neleží v trávnících/leží v systému. Dlouhodobě se soustředíme hlavně na ligové kluby a přehlížíme šíři talentu v okresech a krajích. Výběry mládežnických reprezentací od U15 až po U17 atd. se mnohdy opírají o hráče z velkých klubů, místo aby sledovaly skutečný potenciál napříč celou republikou.
Chybí jednotná koncepce a silná autorita „generál“v tomto případě FAČR případně technický ředitel FAČR, který by měl jasnou vizi a zavelel ke komplexnímu rozvoji českého fotbalu. Ne jen trenér A-týmu, ale někdo, kdo nastaví směr pro celý systém.
Dlouholetá cesta. Nebo další šoky.
Každý fanoušek si může sám vyložit, jak vážná je porážka s Faerskými ostrovy. Může to být sportovní nehoda. Nebo další z momentů, které nám připomínají, že Evropa jde dopředu a my stagnujeme. Pokud nic nezměníme, nemusí být podobné výsledky ojedinělé.
Budoucnost českého fotbalu závisí na tom, zda dokážeme nastavit systém s jasnou vizí, který rozvíjí talenty od základů a vede je až k A-týmu. Bez toho zůstane stagnace a podobné porážky budou jen otázkou času.
Nejde o paniku. Nejde ani o hledání viníka. Jde o to, zda dokážeme přijmout, že problém českého fotbalu je hlubší než jedna porážka nebo jedno jméno na lavičce. Porážka s Faerskými ostrovy může být jen černý den, nebo okamžik, kdy si přiznáme, že potřebujeme víc než změnu trenéra.
FOTO: INFOTBAL