FAČR společně s ČSOB představila projekt Nová generace trenérů, na který vyčlenila 8,5 milionu korun. Cílem je přivést k fotbalu nové trenéry mládeže. Jenže nabízí se zásadní otázka: Má český fotbal skutečně nedostatek trenérů, nebo je problém někde úplně jinde?
Podle Národní fotbalové strategie FAČR evidovala asociace v roce 2022 přibližně 23 000 trenérů, z toho více než 12 000 s platnou licencí UEFA. To je vzhledem k velikosti českého fotbalu velmi vysoké číslo.
Zda máme vůbec nejvyšší počet trenérů v poměru k členské základně na světě, by však muselo potvrdit mezinárodní srovnání podle jednotné metodiky. A právě takové srovnání by stálo za zveřejnění.
Máme málo trenérů, nebo málo aktivních trenérů?
FAČR argumentuje výsledky průzkumu mezi kluby z dubna 2026. Podle něj 67 % dotázaných klubů uvedlo, že nemá dostatek trenérů pro svá družstva, a 21 % klubů kvůli tomu dokonce zrušilo některý z mládežnických týmů.
To jsou závažná zjištění, která nelze přehlížet. Jenže současně vyvolávají další otázky.
Kolik z evidovaných 23 000 trenérů skutečně pravidelně trénuje? Kolik jich má licenci, ale na hřišti už nepůsobí? Kolik trenérů pracuje u mládeže a kolik u dospělých?
A především: Proč kluby hlásí nedostatek trenérů, když jich český fotbal eviduje tolik?
Možná totiž nepotřebujeme především další držitele trenérských licencí. Možná potřebujeme vytvořit lepší podmínky těm, kteří už dnes věnují svůj čas dětem.
Osm a půl milionu na nové trenéry
Program Nová generace trenérů počítá s podporou až 158 začínajících trenérů a trenérek. Maximální hodnota podpory na jednu osobu dosahuje 54 000 korun za sezonní cyklus. Projekt nabízí také vzdělávání, mentoring a metodickou podporu.
To samo o sobě není špatně. Každý nový člověk, který začne kvalitně pracovat s dětmi, je pro český fotbal přínosem.
Ale co trenéři, kteří už deset nebo patnáct let vedou přípravky v malých vesnických klubech? Často po zaměstnání, za symbolickou odměnu nebo úplně zadarmo.
Ti přece také potřebují podporu, motivaci a podmínky pro další práci. Nemělo by být stejně důležité udržet zkušeného trenéra jako získat nového?
Malé kluby potřebují především funkční systém
Kdo zná prostředí okresního fotbalu, dobře ví, že práce trenéra přípravky není jen o dvou trénincích týdně. Je to komunikace s rodiči, organizace zápasů, doprava, administrativa a především desítky hodin věnovaných dětem.
A právě na těchto lidech stojí český grassroots fotbal.
Pokud chceme skutečně pomoci malým klubům, měli bychom se zaměřit nejen na nábor nových trenérů, ale také na stabilizaci těch stávajících.
Podpora by měla být navázána především na skutečnou práci s dětmi, pravidelnou tréninkovou činnost a dlouhodobé působení v klubu.
FAČR by měla zveřejnit skutečná čísla
Než budeme vytvářet další projekty zaměřené na navyšování počtu trenérů, bylo by dobré znát odpovědi na několik základních otázek.
Kolik trenérů je dnes skutečně aktivních? Jaký je poměr trenérů k registrovaným hráčům ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Kolik trenérů pravidelně pracuje s mládeží? Kolik trenérů každoročně končí a z jakých důvodů? A jakou konkrétní podporu dostávají dlouholetí trenéři v malých klubech?
Bez těchto údajů se jen obtížně posuzuje, zda peníze směřují tam, kde jsou skutečně nejvíce potřeba.
Nejde o počet licencí, ale o lidi na hřišti
Český fotbal nepotřebuje pouze vykazovat rostoucí počet vyškolených trenérů. Potřebuje především kvalitní, motivované a dlouhodobě aktivní lidi, kteří se budou věnovat dětem.
Projekt FAČR a ČSOB může být užitečný. Neměl by však odvádět pozornost od podpory tisíců trenérů, na kterých už dnes fungování mládežnického fotbalu stojí.
Úspěchem totiž není vydat další stovky trenérských licencí. Úspěchem je, když trenér zůstane u dětí pět, deset nebo patnáct let a má pro svou práci odpovídající podmínky.
A právě podle toho bychom měli podobné projekty hodnotit.